Aku no Hana 03

11. října 2013 v 21:03 | Astharoshe |  Aku no Hana
Anime: Aku no Hana
Díl: 03












Kasuga začíná chápat plný rozsah svého činu a dospěje k rozhodnutí, že se zbaví cvičebního úboru Saeki, čímž teoreticky vyřeší všechny své problémy. Nedokáže se však zbavit neustálého paranoidního pocitu pronásledování, strachu a stresu, tudíž se mu ani tento krok nepodaří.


Následuje další konfrontace s Nakamurou v knihovně, kterou rozčílí, že Kasuga nesplnil její úkol a nenapsal pro ni onu slohovou práci. Nakamura dá v celé své kráse průchod své psychopatické povaze, povalí Kasugu na zem a začne z něj strhávat všechno oblečení. Pak na něj (na chudáka nahého) navleče ukradený Saečin cvičební úbor...


Následují dny Kasugova života jsou vyplněny Nakamuřinou strašidelnou přítomností. Na chvíli si dokonce začínám myslet, že ji Kasuga v jednom okamžiku lituje. Epizoda vrcholí další krádeží ve třídě, kterou spolužáci hodí na neoblíbenou spolužačku Nakamuru. Kasuga bohužel udělá opět impulzivní hloupost a události dostanou rychlý spád. Jaký? To se dozvíme ve čtvrtém díle již brzy.


Odkazy ke stažení naleznete ZDE.

Ve třetí epizodě uslyšíte další Baudelairovu báseň ze sbírky Květy zla:

Předmluva


Blud, hloupost, skrblictví, hřích plný nepravosti,
nám sedá na duších a těla trápí nám,
a my pak skýtáme krm milým výčitkám
jak pobudové vším, jež na své kůži hostí.

Máš hřích je zavilý a lítost bez odvahy,
své kání dáme si vždy dobře zaplatit,
a doufajíce kal svým podlým pláčem smýt,
hned zpět se vracíme na bařinaté dráhy.

To Satan Trismegist svou řečí kouzly jistou
nám na podušce Zla k snům ducha konejší,
a drahocenný kov té naší vůle vší
je měněn v oblak par tím chytrým alchymistou.

To Ďábel, drže nás, na drátkách hýbá námi.
V odporných předmětech vidíme vděky, žel,
a denně ujdeme kus cesty do Pekel,
bloudíce bez děsu čpavými temnotami.

Jak bídný zhýralec, jenž hryza žádostivě
zmučený scvrklý prs nevěstky zvadlých vnad,
toužíme tajnou slast narychlo vychutnat,
jak starý pomeranč ji mačkajíce chtivě.

Namačkán, hemže se jak hlístí miliony,
nám hýří ve hlavě dav Běsů o překot,
a vydechneme-li, Smrt, řeka skrytých vod,
nám do plic stéká v tmách se strašlivými stony.

Nevetkalo-li nám svůj vzorek roztomilý
v napjatou kanavu osudů plných běd
až dosud násilí, oheň, dýka či jed,
toť proto jediné, že není v nás dost síly.

Než v oné hromadě zlých opic, štírů, hadů,
pantherů, šakalů, fen, supů nebo můr,
plíživých, chrochtavých, štěkavých, řvavých stvůr,
v nečistém zvěřinci neřestí bez příkladu,

je jedna strašlivá, jež trůní nade všemi!
Ač šetří posunky a křiky, na dumách,
přec mileráda by svět obrátila v prach
a jedním zívnutím hned spolkla celou zemi.

Tot Nuda! - V očích pláč, jejž roní každou chvíli,
sní o popravištích, v snách kouříc huku svou.
Ty znáš, můj čtenáři, tu stvůru zhýčkanou,
čtenáři pokrytče - můj bližní, bratře milý!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama